chemie.falconis.cz
Chemie: Hořčík (Mg)
http://chemie.falconis.cz/horcik.php
V zemské kůře je značně rozšířen. Vyskytuje se především ve formě nerozpustných uhličitanů a síranů, které jsou součástí hornin. Patří mezi biogenní prvky. Hořčík je obsažen v zeleném listovém barvivu - chlorofylu, které je nezbytné pro fotosyntézu. Hořčík je stříbrolesklý, měkký a kujný kov s nízkou hustotou. Na vzduchu se pokrývá vrstvičkou oxidu, která zabraňuje jeho další korozi. Pokud je na vzduchu zapálen, hoří jasným a oslnivým plamenem. Vlastní zápisky ze sešitu.
chemie.falconis.cz
Chemie: Titan (Ti)
http://chemie.falconis.cz/titan.php
Titan je prvním a nejvýznamnějším prvkem 4. skupiny. Je to tvrdý a kujný kov ocelového vzhledu. Má vysoký bod tání (1668 C). Je velmi lehký a značně odolný vůči korozi. Reaktivita titanu závisí na úpravě jeho povrchu - pokud je dokonale vyleštěn, odolává dokonce i kyselinám. Se svými vlastnostmi má uplatnění v raketové technice a leteckém průmyslu. Vlastní zápisky ze sešitu.
chemie.falconis.cz
Chemie: Stříbro (Ag)
http://chemie.falconis.cz/stribro.php
V přírodě se vyskytuje především ve sloučeninách. Nálezy ryzího kovu jsou vzácné. V současné době se většina stříbra získává jako vedlejší produkt při výrobě mědi, olova a zinku, protože stříbro tyto kovy často provází v jejich rudách. Stříbro je lesklý, bílý kov. Je tažné, kujné a velice dobře vede eletrický proud a teplo. Téměř třetina vyrobeného stříbra se použije na výrobu fotografických materiálů, zbytek je využit v elektrotechnice na výrobu akumulátorů a šperků. Vlastní zápisky ze sešitu.
chemie.falconis.cz
Chemie: Hliník (Al)
http://chemie.falconis.cz/hlinik.php
Po kyslíku a křemíku je hliník třetím nejrozšířenějším prvkem na Zemi. Hliník se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách, z nichž nejrozšířenější jsou různé hlinitokřemičitany - živce a slídy. Jeho nejvýznamnější rudou je bauxit. Další průmyslově významnou sloučeninou hliníku je kryolit. Používaným především v potravinářeském průmyslu - alobal. Je komerční název pro tenkou hliníkovou fólii. Slitiny hliníku se používají jako konstrukční materiál ( dural. V automobilovém a leteckém průmyslu.
tahaky.falconis.cz
Taháky, pro školáky
http://tahaky.falconis.cz/prispej.php
Není v mých silách přidávat neustále nové taháky. Budoucnost tedy vidím ve vás, studentech, kteří za to, že si odtud tahák stáhnout naoplátku časem nějaký naopak pošlou. To je jediná možnost. Která může do budoucna obstát. Nemyslete tedy jen na sebe a posílejte nám své taháky. Budou vloženy co nevidět :). Prozatím mi je posílejte přes kontakt na mém osobním webu falconis.cz. Český stát za Lucemburků. Vznik a vývoj pruského státu. Habs mon. po 30.leté válce. Za stránkami stojí Falco.
tahaky.falconis.cz
Taháky, pro školáky
http://tahaky.falconis.cz/prirodopis/vyvoj-savcu.php
Trval miliony let; druhohory:. PLAZI vyhynuli nebo se přizpůsobili,vývoj v savce. Třetihory:. SAVCI první před 200 mil. let. čtvrtohory:. ČLOVĚK doby ledové a meziledové. Vnější stavba je různá, nejčastěji podlouhlý trup,4končetiny,ocas,hlava. Odlišnosti (netopýr) kvůli přizpůsobení. SOUST OPĚRNÁ a)kostra hlavy. 1)část obličejová 2)mozková, b)kostra trupu. 1)páteř z obratlů 2)žebra 3)kost hrudní, c)kostra končetin. B) žlázy (slinné žlázy, játra, slinivka břišní). TRÁVICÍ TRUBICE. Český stát za Lucemburků.
chemie.falconis.cz
Chemie: Vanad
http://chemie.falconis.cz/vanad.php
Je prvním a nejdůležitějším prvkem páté skupiny. V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách. Vanad je obsažen i v ropě, zvláště kanadské a venezuelské. Výroba vanadu je pomerně složitá. Vanad je ocelově šedý tvrdý kov s vysokou teplotou tání. Přísada vanadu zlepšuje mechanické vlastnosti oceli, zvláště odolnost proti opotřebení při práci za vysokých teplot. Ocel s jeho příměsí je proto vhodná na výrobu nožů pro obráběcí nože (jedná se o tzv. rychlořeznou ocel). Vlastní zápisky ze sešitu.
chemie.falconis.cz
Chemie: Voda
http://chemie.falconis.cz/voda.php
Nejdůležitější sloučeninou kyslíku a současně nejrozšířenější látkou vůbec je voda H. V přírodě se běžně vyskytuje ve třech skupenstvích: pevném (led), kapalném (voda) a plynném (vodní pára). Čistá voda je za běžných podmínek bezbarvá kapalina bez zápachu. V silných vrstvách blankytně modrá. V přírodě se nikdy voda nevyskytuje čistá. Podle původu jsou v ní rozpuštěny (popř. rozptýleny) různé látky. V laboratořích se používá voda destilovaná. Ani ta se však nemůže považovat za vodu chemicky čistou.
chemie.falconis.cz
Chemie: Vodík (H)
http://chemie.falconis.cz/vodik.php
Vodík je nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru. Vyskytuje se v plynném obalu Slunce a stálic i v mlhovinách. Na Zemi existuje pouze ve sloučeninách. Největší množství vodíku je vázáno ve vodě, která pokrývá dvě třetiny zemského povrchu. Vodík patří mezi prvky, které tvoří základ veškeré živé hmoty. Přírodní vodík je směsí tří izotopů: lehkého vodíku neboli procia. Těžkého vodíku - deuteria. Pro které se běžně používá značka D, se v přírodě vyskytuje ve vodě ve formě D. Vlastní zápisky ze sešitu.
chemie.falconis.cz
Chemie: Kyslík (O)
http://chemie.falconis.cz/kyslik.php
Prvkem na Zemi. Je též nedílnou součástí vzduchu, ve kterém je obsažen 21 objemovými procenty. Vázaný se objevuje v hydrosféře a litosféře. Kyslík je velmi významným biogenním prvkem. Protože je součástí všech živých organizmů. Je jedovatý, bezbarvý plyn charakteristického zápachu. Kapalný ozon je modrý, pevný černofialový. V přírodě se ozon vyskytuje předevsím ve vyšších vrstvách atmosféry. Tam vzniká z kyslíku za působení ultrafialového záření. Tvoří tzv. ozonovou vrstvu. Vlastní zápisky ze sešitu.